Co to je vakcinace neboli očkování? Očkování je podání očkovací látky do organismu za účelem aktivace imunitního systému a navození obranyschopnosti proti dané nemoci. Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním. Je napodobením přirozené infekce, kdy dochází k tvorbě ochranných protilátek.
Proti kterým nemocem lze psa očkovat – vakcína DHPPiL4?
Základní onemocnění, proti kterým se psi běžně očkují jsou psinka (D), infekční hepatitida (H), parvoviróza (P), parainfluenza (Pi) a leptospiróza (L4 – 4 sérovary). Můžete je nalézt na etiketě vakcíny v očkovacím průkazu pod zkratkami DHPPiL4, PiL4 – přeočkování nebo DHPPiL4R nebo v jiných kombinacích. Používají se kombinované polyvalentní vakcíny.
• Psinka (D – angl. Distemper) – virové onemocnění způsobené Morbilivirem. Rozlišují se 4 formy psinky s tím, že jedna snadno přechází v druhou: kožní, střevní (krev ve stolici), plicní a nervová (epileptické záchvaty). Nejnáchylnější jsou neočkovaná štěňata mezi 3. a 7. měsícem a potom staří neočkovaní psi. Léčba psinky neexistuje, virus nelze vymýtit antibiotiky, nejsou účinné antivirové preparáty, antibiotika se nasazují kvůli sekundární bakteriální infekci. Využívá se pouze podpůrná léčba a léčba zaměřená na zmírnění příznaků.
• Infekční hepatitida (H) – je onemocnění způsobené psím adenovirem. Jedná se velmi odolný vir. Mezi klinické příznaky patří vysoká horečka, nechutenství, únava, zvracení, průjem, bolestivé břicho. Ve stolici i ve zvratcích se může vyskytovat krev. U nemocných zvířat se obvykle vyskytuje akutní zánět mandlí, zánět spojivek, modrý základ rohovky tzv. modré oko, kašel a zvětšené uzliny. Může se objevit žloutenka, ale nebývá obvyklým příznakem. Virus napadá nejen játra, ale také ledviny (může se objevit krev v moči). Léčba je symptomatická a podpůrná.
• Parvoviroza (P) – Psí parvoviróza (Canine parvovirus, CPV – 2) je virové onemocnění. Ohrožuje nejčastěji štěňata ve věku 2–6 měsíců. U infikovaných jedinců se objevuje horečka, akutní průjem, zvracení, žíznivost, protože zvíře značně dehydrované. Bez rychlé léčby dochází ke smrti. Léčba je symptomatická a podpůrná. Parvovirus je ve velkém množství obsažen ve výkalech, moči zvratcích i slinách. Prognóza je opatrná, je nutná hospitalizace a intenzivní terapie.
• Parainfluenza (Pi) – je vysoce nakažlivé respirační onemocnění psů, známé také jako psí kašel. Virus se snadno a rychle šíří vzduchem nebo přímým i nepřímým kontaktem s infikovaným sekretem, a to zejména v kotcích, útulcích či na různých akcích, kde je ustájeno či se schází velké množství psů. Mezi klinické příznaky řadíme zvýšenou teplotu, suchý či vlhký kašel, nechutenství, únavu a výtok z nosu (infikovaný jedinec však může být i bez příznaků).
• Leptospiroza (L) – Protože je leptospiróza jednou z nejčastějších zoonóz, může se přenést na člověka. Psi se mohou nakazit pozřením kontaminované potravy, (hlodavci) či vody z přírodních zdrojů, především stojatých vod, olizováním moči nakažených živočichů aj. Inkubační doba je 7–14 dní. Mezi klinické příznaky patří ataxie, letargie, bolest břicha, zvracení, polyurie nebo anurie. Může dojít k rozvoji lehké infekce nebo také k fatálnímu multiorgánovému selhání a ke smrti nemocného. Leptospiróza způsobuje akutní selhání ledvin někdy doprovázené akutním selháním jater. Akutní ledvinové selhání může přejít do chronické formy nebo se hodnoty ledvin vrátí zpět k výchozím. Onemocnění se léčí antibiotiky souběžně probíhá podpůrná a tekutinová terapie. Léčba trvá několik týdnů a je velmi náročná na hospitalizaci. Připomínáme, že tímto onemocněním se může nakazit i člověk.
